Aktuální, 37 číslo nejčtenějšího českého magazínu věnovaném nápojům a gastronomii BARLIFE se v redakčním testu zaměřilo na v posledních letech velice populární destilát - Hruškovici. V testu bylo zastoupeno devět hruškovic od výrobců Fassbind, R. Jelínek, Joseph Cartron, Morand, Roner, Stepanow, Ziegler a Žufánek.
Cílem testu nebylo vybrat nejlepší nebo nejhorší hruškovici, ale jazykem degustátorů vyzdvihnout charakteristiku každé značky a pro provozovatele gastrozařízení uvést i nákupní cenu za každou štamprli.
O naší hruškovici bylo napsáno, že si bezesporu zachovává nejvíc původního naturelu ze všech degustovaných vzorků, v chuti je jemná a výrazná, v ústech se bohatě rozvíjí a zůstává dlouho patrná.
A to je přesně to, o co jde. Čistota a původ daného destilátu s jasně danou charakteristikou. Je pěkné že např. švýcarská hruškovice Fassbind Vieille Poire v ceně 1100,- dosahuje hedvábné jemnosti (opravdu dosahuje, vyzkoušeno osobně), ale toho je docíleno i přidáním cukru a přírodního aroma, které chuť výrazně zakulatí. Osobně nemám podobné dochucování či přikrášlování rád, když si kousnu do hrušky tak chci cítit hrušku a ne hrušku s jemným nádechem hovězího steaku s pozvolna doznívající chutí naleženého hermelínu.
Proto děkuji profesionálním degustátorům Barlife, kteří to v naší domácí hruškovici poznali 
Pokud byste i vy rádi ochutnali naši vskutku domácí Hruškovici, navštivte prosím naši internetovou Lepší náladu. Aktuálně stáčený a prodávaný ročník je 2008.
Kopie stránek z testu Barlife jsou zveřejněny s laskavým svolením vydavatelství Linkman Media. Kliknutím na zelenou šipku v náhledu obrázku se zobrazí původní velikost.
Státu bohužel chybí peníze a nejjednodušším způsobem, jak doplnit státní kasu, je zvýšení spotřební daně a DPH. Naposledy k tomu došlo v roce 2004, kdy se zvedla spotřební daň z 235,- Kč z litru absolutního alkoholu na 265,- Kč.
Od 1. 1. 2010 nás čeká nejen zvýšení DPH z 19% na 20%, ale hlavně zvýšení SD z 265,- Kč na 285,- Kč.
U běžných potravin a nebo vína se zdražení o jedno procento vůbec neprojeví (nebo jenom zanedbatelně), ale plátci spotřební daně to mají mnohem nepříjemnější. Od začátku ledna tedy dochází ke zvýšení cen našich produktů a to pouze o zvýšenou daň.
Jako příklad uvedu cenu destilátů v 0.5l láhvi:
Slivovice 0.5l stála posledních 5 let 143,83 Kč bez spotřební daně a DPH, včetně daní to bylo 250,- Kč.
V roce 2010 bude stát opět 143,83 Kč, ale s novou daní to bude 258,- Kč (přesněji 258,096 Kč).
Vás, našich zákazníků, si nesmírně vážíme a věříme, že zvýšení ceny nám budete tolerovat a nadále zůstanete fanoušky kvalitních destilátů a likérů. Děkujeme.
České absinty nemají na růžích ustláno. Nejen že jimi celý svět opovrhuje (jsou to většinou lihoviny z aromat barvené chemickým barvivem), ale nejsou ani moc zajímavé pro barového návštěvníka, který se bojí neskutečně hořké chuti českých absintů a 70% alkoholu.
Přitom původní absinthe je fantastické pití a to i v parném létě! Absinthe se totiž ředí ledovou vodou v poměru cca 1:4, takže ve výsledku máte vychlazený bylinný nápoj s obsahem alkoholu kolem 17%, tedy skoro jako silnější víno.
V zahraničí tvoří i podstatnou část populárních koktejlů. Jeden z nejznámějších barů v Houstonu Anvil nedávno představil 100 nejzásadnějších koktejlů, které byste měli aspoň jednou v životě zkusit. Absinthe tvoří základ 10 z nich! Taková vodka tvoří základ pouze jednoho koktejlu ze 100! Z celého seznamu vybíráme právě ty absintové:
01: Absinthe Drip
09: Blackthorn
17: Chrysanthemum
18: Cocktail a La Louisiane
22: Corpse Reviver # 2
27: Death in the Afternoon
32: Fourth Degree
57: Monkey Gland
59: Morning Glory
80: Sazerac
Zkuste tedy prolomit nedůvěru v české absinty a vyzkoušejte původní absinty v celé své kráse! Ideální čirý (blanche) absinthe do koktejlů a na samotné popíjení je špičkovní švýcarský La Clandestine a klasický zelený (verte) St. Antoine.
Stále ještě aktuální číslo týdeníku Týden (25/2009, vyšlo 22. června 2009) obsahuje hodně zajímavou reportáž o nelegálních lihovinách, ze které prostě musím udělat výcuc pro tento článek. Ilegální lihoviny jsou totiž nejen zdraví škodlivé, ničí ceny poctivých lihovarníků a stát díky nim přichází o obrovské částky, které by jinak mohl smysluplně investovat do něčeho potřebného (například do příprav na Olympijské hry v Praze, že?).
Polovina ilegálních lihovin zabavených v ČR se vyrobí na Ostravsku. Tajní výrobci vydělávají stamiliony korun, stát při nezaplacení spotřebních daní o stamiliony přichází. Spotřební daň, kterou musí státu platit legální výrobce alkoholu, je nastavena tvrdě: 265 korun za litr stoprocentního lihu. Pro lepší názornost: za litr čtyřicetiprocentního fernetu musí výrobce odevzdat daň ve výši 106,- Kč (plus samozřejmě DPH 19%).
Legální likérník tedy nemůže ani tu nejsprostší pálenku prodávat za menší částku, než činí spotřební daň. Falešný výrobce vydělá královsky i na padesátikoruně za půllitr a ještě něco zbude pro dealery i prodejce, kteří se do špinavého obchodu zapojí.
“V západních Čechách funguje nejvíce tajných pěstíren marihuany, Severní Morava a Slezsko zase vedou ve stáčírnách nelegálního alkoholu,” porovnává Karel Moškoř z Celního ředitelství v Ostravě. Každý druhý litr nelegální lihoviny, kterou celníci zabaví na území republiky, má původ právě v “regionu razovitem”, jak zpívá Jaromír Nohavica.
“V nelegálních stáčírnách se hodně setkáváme s takzvaným bitrexem,” vysvětluje celník Tomáš Kozel. Tento “denaturant” se v Polsku přidává do lihu, aby ho proměnil na líh nepoužitelný v potravinářství. Koumáci z Ostravska ale našli cestu, jak bitrex odbourat: “Používají na to úplně obyčejné savo a bitrex se promění v jinou sloučeninu, která už není tak úplně hořká a dá se vypít,” prozrazuje Taťána Pečinková z technické laboratoře Generálního ředitelství cel v Ostravě. Do takového lihu pak stačí namíchat třeba rumovou tresť a je vyděláno.
Kromě toho, že vodka se savem není příliš chutná, vznikají při odbourávání denaturantu jiné nebezpečné a karcinogenní látky - navíc s komulativními účinky, takže se nenápadně hromadí v lidském organismu a může to dopadnout velmi špatně. “Alkohol se většinou stáčí v hrůzostrašných hygienických podmínkách. Kdo jednou spatří ten bordel, v životě si už podezřelou kořalku nekoupí,” tvrdí Moškoř.
(Celá reportáž je ve zmíněném vydání Týdne, který se dá koupit až do neděle 28. 6. 2009)
Přátelé, alkohol je výsada určená pro znalce, kteří ocení jeho kvality a znají své hranice. Krásným příkladem je whisky. Tu v klubech pili jen džentlmeni a lordi. Na sklenku whisky si našli čas ať se dělo, co se dělo a seděli u ní třeba hodinu.
Jsem zásadně proti levným chemickým sračkám, které se prodávají v našich supermarketech v ceně do 100,- Kč za půllitr, které nakupují bezdomovci a poté v opilosti pochcávají průchody a domy. Proto nikdy nebudeme vyrábět např. “tuzemák” z trestí či lacinou vodku. Proč totiž kupovat náhražky? Proč kupovat tuzemák, když se dá koupit pravý rum z cukrové třtiny? Proč kupovat chalupářskou slivovici, když jsou na trhu pravé destiláty? Alkohol se nepije jen tak pro nic za nic, musí být nějaká příležitost a když už nastane, tak si dopřejte kvalitu!
Když jsme v minulém roce přišli na trh s pravděpodobně prvním českým absintem, který dodržuje receptury a výrobní postupy původních francouzských absintů, tak jsme ani moc nepočítali s nějak zásadním exportem. České absinty mají totiž ve světě poměrně špatnou pověst a je těžké přesvědčit odborníky že právě vy jste jiný. Leč nám se to podařilo. St. Antoine získal ve světě výborné hodnocení a toho si všimli i distributoři.
Jako první jsme začali pracovat s americkým distributorem na importu našeho absintu do USA. Americká legislativa (hlavně u potravin) je ale mnohem přísnější než kdekoliv jinde. Musíte do jejich státní laboratoře poslat vzorky na testy společně s přesným složením a výrobním postupem. Po schválení produktu přichází na řadu schvalování etikety. Zde záleží na každém slovu a dokonce velikosti písma. Celý schvalovací proces nám zabral deset měsíců a výsledkem bylo povolení k dovozu našeho produktu do USA!
První vývoz byl naplánovaný na konec října 2008 a zde, jak už možná tušíte, nastala komplikace s propuknutím hospodářské krize v USA. Celý trh se v podstatě zastavil a my byli požádáni o odložení exportu na pozdější dobu. Situace se ale rapidně lepší a tak je náš první export naplánovaný na letošní srpen. Zároveň s tím probíhá certifikace dalších našich produktů, o které mají v USA zájem.
V předvánočním období tohoto roku tedy v Americe objevíte náš absinthe pod názvem “St. Antoine - absinthe reserve”.
Druhý trh, na který se nám podařilo úspěšně dostat je Rusko. Bylo nám potěšením navázat spolupráci s ruským distributorem, jehož majitelé nás osobně navštívili a při společné degustaci vybrali prvních 7 produktů, které nás budou na ruském trhu reprezentovat. Během pár týdnů jsme pro ně připravili a vytiskli ruské etikety, nalepili ruské kolky a nachystali první palety na export. Naše slovácké speciality se začínají v Rusku prodávat už od května 2009! Děkujeme a nechte si chutnat!
Ještě sice neuběhla ani první čtvrtina roku 2009, ale i tak mi dovolte menší bilanci. Během této krátké doby jsme totiž s naší slivovicí slavili úspěch při všech zásadních událostech.
Pro Okresní hospodářskou komoru jsme v lednu dodali slivovici na lyžařský šampionát v Liberci, v únoru pro Ministerstvo financí na výroční sjezd České daňové správy, v březnu pro CzechInvest kde naše slivovice slouží jako dárek z ČR na zahraničních veletrzích a aktuálně pro Ministerstvo zahraničních věcí jsme připravili archivní slivovici na zasedání ministrů vlád EU na zámku Hluboká.
Jsme na to náležitě pyšní, zvláště když v posledním případě naši slivovici vybral osobně pan Karel Schwarzenberg, chutnala mu ze všech nejvíc!
Nu a co stojí za tímto úpěchem? Děláme totiž jen jednu poctivou slivovici, původní slováckou 50%! Netříštíme ji na různé standardní, exkluzivní, deluxe či ultra-mega-hype prémiové řady. Slivovice je jen jedna a je nesmysl z ní dělat víc variant.
V tomto má obrovskou pravdu Zdeněk Pohlreich (toho času hvězda Ano, šéfe). Ve všem platí, že musíte dělat jen to, čemu rozumíte a musíte to dělat pořádně.
