04. 10. 08 - Příprava absintu

Jeden můj dobrý kamarád mě nedávno pozval na loučení se svobodou, na kterém jako hřeb večera připravil sklenice s absintem. Bohužel předvedl jeden z nejrozšířenějších neduhů přípravy absintu – zapálení kostky cukru nacucané absintem a následné karamelizování do absintu.

Přátelé, takhle ne! Absinthe je nápoj, který má svůj obřad a jeho konzumace má být potěšením. A pití čistého, 70% absintu tím pravým potěšením není.

Absint byl vymyšlen jako lék určený především pro léčbu žaludku a trávení obecně. Všechny obsažené byliny (anýz, fenykl, pelyněk, meduňka, yzop atd) mají na zklidnění žaludku významný vliv. A protože se byliny nejlépe macerují v silném alkoholu, byl i absint stvořen jako vysoce procentní  bylinný koncentrát, který se před použitím musí ředit studenou vodou. Pouze ředěním uvolníte koncentrované chutě a vůně, které jsou v silném alkoholu zastřeny.

Nejlépe si absinthe vychutnáne tradičním způsobem a to tak, že do absintové sklenice nalijete díl (obvykle 30ml) absintu, přes skleničku dáte absintovou lžičku, na ní kostku cukru (tento krok je čistě na preferenci konzumenta, cukr není podmínkou) a z připravené karafy s ledovou vodou pomalu přeléváte cukr až do jeho rozpuštění. Správný poměr absintu a vody určitě objevíte sami, já používám zhruba 1:3. Působivým znakem správného naředění je takzvaný louche efekt. Silice v absintu obsažené totiž nejsou rozpustné ve vodě a tak po jejím přidání způsobí mléčné zakalení a „kouřový“ efekt. U většiny u nás vyráběných absintů ho neobjevíte, destilovaného absintu s anýzem je jako šafránu zatímco absinthů míchaných z lihu, aromat a barev je drtivá většina.

Na serveru youtube.com se nedávno objevilo video s přípravou první šarže našeho absintu St. Antoine, takže případnou inspiraci najdete i v něm:

Před konzumací zkuste zapomenout i na další absintové mýty. Pití absintu vás nepřivede do euforického stavu,  konzumací pravděpodobně v sobě neobjevíte ani skryté umělecké vlohy a taky si po něm určitě neuřežete ucho. Je to prostě lahodný bylinný nápoj, který byl vynalezen a podáván jako medicína. Pijte zodpovědně a na zdraví!

Komentáře (7) k článku Příprava absintu

  1. Ajvngou napsal:

    No vida… Zajímavé! (konečně vím, jak správně na Absinth, škoda jen, že teď si ho po té dávné špatné aplikaci už raději nedávám :) ) Jenom poznámka: proč tady nemáte přeci jenom trochu hezčí design než je defaultní WP theme?

  2. Martin napsal:

    Něco jiného, než standardní WP theme snad někdy nasadíme ;) Zatím to nemá bohužel takovou prioritu.

  3. Klára napsal:

    Vážně jsem netušila, jak špatně se schání absinthová lžička a hlavně mě nenapadlo, že skoro nikdo neví jak vlasně vypadá:(……… ještě že jsou ty webshopy:-)

  4. Adam napsal:

    Dobrý den,
    rád bych Vás vyvedl z omylu. Pravý absinth by měl obsahovat thujon, v tomto případě získávaný z pelyňku. Tato látka působí jako neurotoxin a tudíž má vysoce halucinogenní účinky a to již v malém množství (obsah thujonu je proto u destilátů zákonem omezen). Je tudíž dobré přebrat si, co označujeme pojme „mýtus“.
    O účincích tohoto nápoje na širokou uměleckou skupinu (zvláště ve Francii a Německu) je naprosto zbytečné diskutovat a stačí si přečíst některé z jejich děl věnovaných tomuto nápoji.
    Děkuji, Adam M.

  5. Martin napsal:

    Adame, ještě raději vyvedu z omylu Vás. Absinthe obsahuje thujon, ale ten je tam jako vedlejší produkt vzniklý macerací pelyňku a je v takové koncentraci, že by to nezabilo ani octomilku.

    V roce dubnu roku 2008 vyšla odborná studie s dlouhým názvem „Chemical Composition of Vintage Preban Absinthe with Special Reference to
    Thujone, Fenchone, Pinocamphone, Methanol, Copper, and Antimony Concentrations“ od autorů Dirk W. Lachenmeiera, David Nathan-Maistera, Theodore A. Breauxe, Eva-Maria Sohniusové, Kerstin Schoeberlové a Thomase Kuballa.

    Třináct vzorků původního absinthe z preban éry (tj. do roku 1915) bylo testováno na obsah thujonu a výsledek byl mezi 0.5 a 48.3 mg/L, s průměrnou koncentrací 25.4 mg/L a mediální koncentrací 33.3 mg/L! Tímto se ukázalo, že obsah thujonu byl celou dobu silně přeceňován.
    Za zákazem absintu stál totiž právě thujon. Pokládali ho za halucinogenní látku, která způsobuje „absintismus“. Věděli, že thujon z pelyňku v absintu je, ale nevěděli v jakém množství. Zmíněné testování bylo první od doby zákazu a jeho výsledky můžou za to, že se ve spoustě zemí začíná absinthe opět povolovat.

    Konkrétní thujonové výsledky u vybraných preban absintů jsou následující:

    Bazinet, France, cca 1910, celkový thujon 37.1 mg/L
    Premier Fils, France, cca. 1910, celkový thujon 20.5 mg/L
    Edouard Pernod, Switzerland, cca. 1914, celkový thujon 33.3 mg/L
    Berger, Switzerland, cca 1910, celkový thujon 0.5 mg/L
    Mattei, Corsica, cca 1910, celkový thujon 4.5 mg/L
    Dechanet, France, cca 1910, celkový thujon 1.7 mg/L
    Pernod Fils, France, 1895–1905, celkový thujon 3.6 mg/L
    Pernod Fils, France, cca 1910, celkový thujon 48.3 mg/L

    A teď čistě teoreticky. Kdybychom vzali litrovou láhev Pernod Fils absintu s obsahem thujonu 48.3 mg/L a dali ji vypít dospělému člověku o váze 60 kg, tak na kilogram váhy toho člověka připadá 0.8 mg thujonu. I když je konzumace 1L absintu na jeden zátah zcela nerealistická, tak i přesto je zmíněný obsah thujonu (0.8 mg na kilogram váhy člověka) daleko pod NOEL stupnicí škodlivosti thujonu. Ta udává že konzumace do 5mg thujonu na kilogram nemá žádné pozorovatelné účinky (1)!
    Pokud si náš teoretický 60 kg milovník absintu dopřeje jen klasickou 30 ml sklenici (ta bude mít jen 1.3 mg thujonu) daného Pernod Fils absintu, tak do těla dostane dávku odpovídající 0.02 mg thujonu na každý kilogram jeho váhy, což je 250x méně, než udává NOEL stupnice!

    Laboratorní testy na myších ukázaly, že při dávce thujonu 30 mg/kg je nulová úmrtnost a při 60 mg/kg je úmrtnost 100%. Od 30 do 45 mg thujonu na kilogram vykazovaly myši svalový třes, který u nich přetrvával až do smrti nebo naopak do vyléčení. Suma sumárum, zcela jistě vás zabije dávka thujonu ve výši 60 mg na kilogram vaší váhy. Vypitím jedné 3 ml sklenice absintu o původním obsahu thujonu 48 mg/L, dostanete do jednoho kilogramu vašeho těla naprosto zanedbatelných 0.02 mg thujonu.

    Opravdu prosím nevěřte všemu, co se o absintu povídá. Po absintu NEBUDETE mít žádné halucinogenní stavy! Absinthe se pije ředěný ledovou vodou v poměru asi 1:3, tedy pijete sklenici cca 20% alkoholu. To, že někdo tvrdí že po absintu je v rauši je možná proto, že ho pije 70% a je proto solidně pod vlivem. A to je čiré barbarství.

  6. Adam napsal:

    Smekám před Vámi,
    doporučuji ovšem poopravit definici „žádnou halucinogenní drogu“.
    Děkuji za odpověď a přeji hodně štěstí v podnikání.
    Adam M

  7. Martin napsal:

    Z původního textu jsem to smazal. Thujon je opravdu špatný, ale až v mnohem větším množství, než ho kdy může být v absintu.
    Díky za přání a přeji vše dobré.

Napsat komentář

© 2012 Lihovinky - Blog rodinného ovocného lihovaru ŽUSY s.r.o. | Mapa stránek